Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako centrální koordinační orgán v oblasti veřejné podpory zveřejnil v minulých dnech výzvu určenou poskytovatelům veřejné podpory ke splnění informační povinnosti stanovené v čl. 9 Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU).
V souladu s touto výzvou jsou poskytovatelé veřejné podpory, kteří poskytli v posledních dvou letech (2014 a 2015) vyrovnávací platbu na službu obecného hospodářského zájmu, povinni o této skutečnosti informovat ÚOHS nejpozději do 30. 4. 2016, a to prostřednictvím vyplněného formuláře (tabulky) – viz Tabulka SGEI 2012_21_EU_2016.
Podle vysvětlení ÚOHS mají být do tabulky vyplňovány pouze platby, které byly poskytnuty s odkazem na výše citované Rozhodnutí Komise.
Náš systém financování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je postaven na principu vícezdrojového financování, což znamená, že tzv. vyrovnávací platba, k níž se informační povinnost váže, je poskytována zpravidla z více zdrojů v několika dílčích částech na základě jednotného pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu („Pověření“), vydaného tzv. hlavním zadavatelem (kraj, případně MPSV).
Z uvedeného plyne, že informační povinnost dle výzvy ÚOHS musí ve stanoveném termínu do 30. 4. 2016 splnit všechny subjekty, které se v letech 2014 nebo 2015 podílely na financování resp. kofinancování vyrovnávací platby na danou sociální službu, a to bez ohledu na právní titul, jakým byla příslušná dílčí část vyrovnávací platby poskytována. Tímto právním titulem může být zpravidla rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace, darovací smlouva, příspěvek zřizovatele na provoz příspěvkové organizace, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva za snížené nájemné, případně smlouva o zadání veřejné zakázky apod., a to za podmínky, že tato forma podpory byla poskytnuta v rámci vyrovnávací platby.
Subjekty poskytující podporu formou vyrovnávací platby buď vydávají Pověření samy, nebo přistupují k Pověření vydanému jiným subjektem – hlavním zadavatelem sociální služby, čímž svoji podporu podřizují režimu slučitelné veřejné podpory formou vyrovnávací platby podle Rozhodnutí Komise 2012/21/EU.
Vzhledem k tomu, že výše popsaný systém financování sociálních služeb vyrovnávací platbou je u nás zaváděn plošně od 1. 1. 2016, je možné, že se informační povinnost nebude týkat některých subjektů, které v letech 2014 a 2015 ještě podporu formou vyrovnávací platby nezavedly.
V případě, že poskytovatel podpory sociálních služeb zvolil režim podpory de minimis, tato informační povinnost se na něj nevztahuje; tím samozřejmě není dotčena jeho povinnost průběžně zaznamenávat poskytnutí podpory do Centrálního registru podpor malého rozsahu.
ÚOHS také vydal Návod pro vyplnění tabulky sloužící ke shromáždění informací požadovaných Evropskou komisí s ohledem na informační povinnost orgánů ČR dle článku 9 Rozhodnutí Komise 2012/21/EU, podle kterého je vhodné postupovat. ÚOHS zde mj. uvádí:
„V souvislosti s pověřením je v kolonce forma pověření potřebné uvést, jaké formy pověření k výkonu služby obecného hospodářského zájmu bylo v případě daného příjemce užito (zákon, úřední akt města nebo kraje, vyhláška, smlouva apod.), dále v čem spočívá tato služba veřejného zájmu, jaká činnost je konkrétně vymezena jako služba ve veřejném zájmu (druhy služeb a předmět závazku veřejné služby). Dalšími údaji jsou informace, na jak dlouhou dobu byl příjemce výkonem této služby veřejného zájmu pověřen, popř. byla-li mu svěřena nějaká specifická práva. Navíc jsou doplněny další tři sloupce – v rámci nich, prosím, vysvětlete vyrovnávací mechanismus (tj. mechanismus poskytování, vyúčtování a vracení plateb poskytnutých jako kompenzace za plnění závazku veřejné služby), dále používaný nástroj podpory (tj. zda „kompenzace“ má podobu dotace, záruky či jiné podpory) a konečně určení, zda byla použita tzv. metoda přidělování nákladů (tj. čisté náklady byly určeny jako rozdíl mezi náklady a příjmy vymezenými v pověření) nebo metodika čistých ušetřených nákladů (čisté náklady byly určeny jako rozdíl mezi čistými náklady podniku, který svou činnost provozuje se závazkem veřejné služby, a čistými náklady nebo ziskem téhož podniku, který provozuje svou činnost bez závazku veřejné služby). Za službu veřejného zájmu je pověřenému subjektu vyplácena poskytovatelem tzv. vyrovnávací platba (resp. kompenzace) – uveďte, prosím, její výši poskytnutou v jednotlivých letech. V této souvislosti je třeba také v posledním sloupci uvést vysvětlení, jaká byla přijata opatření pro to, aby subjekt (příjemce) nebyl nadměrně financován (vyloučení překompenzace).“
Pro ty, jichž se informační povinnost týká, lze jen upřesnit, že u služby zařazené do krajské sítě lze za formu pověření považovat úřední akt kraje doplněný např. smlouvou města, za službu obecného hospodářského zájmu bude považována příslušná sociální služba dle zákona o sociálních službách v rozsahu základních činností, vyrovnávací mechanismus je určen v pověření kraje, kompenzace má zpravidla podobu dotace, daru, příspěvku zřizovatele, veřejné zakázky, výpůjčky apod., a pro výpočet kompenzace byla využita metoda přidělování nákladů (rozdíl mezi náklady a výnosy služby). Výše poskytnuté vyrovnávací platby bude odpovídat příslušné dílčí části, kterou daný subjekt ve sledovaných letech poskytl (včetně odhadu pro rok 2016). Opatření proti překompenzaci jsou dána kontrolou ze strany hlavního zadavatele a mechanismem navrácení nadměrné vyrovnávací platby.
