Může být příspěvková organizace malým nebo středním podnikem?

Otázka velikosti podniku má z pohledu pravidel veřejné podpory zásadní význam, a to jak z pohledu způsobilosti být příjemcem určité podpory, tak i z pohledu možné míry intenzity podpory ve vztahu k celkovým způsobilým nákladům. Proto je velmi často nezbytné, zabývat se otázkou velikosti podniku příjemce podpory, tj. zda příjemce je považován za tzv. malý, střední nebo velký podnik.

U podpory služeb obecného hospodářského zájmu, kam spadá i systém financování sociálních služeb, je údaj o velikosti podniku příjemce podpory zahrnuta do oznamovací povinnosti poskytovatele vyrovnávací platby, o čemž jsme měli možnost se přesvědčit v dubnu t. r. Oznamovací formulář k tomuto tématu neposkytl žádný návod, a proto se v praxi vyskytly některé nejasnosti. Dnes se budeme zabývat otázkou, jak je posuzována příspěvková organizace územně samosprávného celku.

Definice malého, středního či velkého podniku je obsažena v Příloze č. 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187 ze dne 26. 6. 2014) („GBER“). Obecně se vychází z kategorizace podniků dané velikostí obratu a počtu zaměstnanců daného podniku s tím, že tyto údaje je navíc nutné sčítat dohromady za tzv. propojené resp. partnerské podniky. Tento přístup se obecně uplatní u organizací ovládaných soukromoprávními subjekty.

Pokud však jde o organizace ovládané veřejnou institucí, platí pravidlo přísnější, vycházející z obecné zásady, že osoby, ovládané veřejnými institucemi, které by jinak kritéria malého nebo středního podniku formálně splnily, však nejsou na trhu vystaveny stejným rizikům, jako jejich protějšky ovládané soukromoprávními osobami. Vychází se z premisy, že veřejné instituce nenechají čelit „své“ podniky stejným tržním problémům, jako soukromé osoby. Na tomto konceptu je pak založeno pravidlo obsažené v ustanovení článku 3 odst. 4 Přílohy č. 1 GBER, které stanoví, že až na výjimky (výslovně uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci) „nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25% nebo více procent základného kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejných subjektů“.

Královéhradecký kraj učinil v souvislosti s vyplňováním hlášení o poskytnuté podpoře SGEI oficiální dotaz na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jak je z pohledu velikosti podniku pohlíženo na příspěvkové organizace kraje, měst či obcí. Níže přinášíme citaci z odpovědi Úřadu.

„Obecně v případě kdy jeden nebo více veřejných subjektů (nespadajících do žádné kategorie uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d) Přílohy I GBER) vlastní/ovládá alespoň 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nějakého podniku, musí být tento podnik považován automaticky za velký podnik, jak vyplývá z čl. 3 odst. 4 Přílohy I GBER.

V případě kdy jeden nebo více veřejných subjektů (spadajících do některé kategorie uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d) Přílohy I GBER) ovládá méně než 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nějakého podniku, lze daný podnik považovat za podnik nezávislý, a tedy může získat status malého či středního podniku, za předpokladu splnění limitů uvedených v čl. 2 Přílohy I GBER.

Nicméně ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vyplývá, že příspěvkové organizace jsou podřízené svým zřizovatelům, z tohoto důvodu je nutno považovat příspěvkové organizace za propojené podniky se svým zřizovatelem. Úřad je tedy toho názoru, že příspěvková organizace nemůže být považována za malý či střední podnik, ale vždy za velký podnik, neboť je 100 % kontrolovaná veřejným subjektem, čím dochází k naplnění pravidla uvedeného v čl. 3 odst. 4 Přílohy I GBER“.

Výše zmíněný závěr má při účely podpory SGEI vyrovnávací platbou evidenční význam. Je však třeba si uvědomit, že pokud by příspěvková organizace měla čerpat podporu (např. část příspěvku na provoz) podle GBER, kde velikost podniku může limitovat maximální hranici intenzity podpory, mohla by taková podpora být omezena výší určenou pro velký podnik, tedy pouze určitým procentem celkových způsobilých výdajů.

Přidejte svůj komentář