Novela rozpočtových pravidel územních rozpočtů přináší stále některé otazníky. Jedním z klíčových bodů novely je i zavedení možnosti sjednat ve smlouvě o poskytnutí dotace snížený odvod za porušení rozpočtové kázně. V opačném případě musí být případný odvod vyměřen ve výši 100%. Zásadní otázkou tedy je, u jakého porušení a jaké povinnosti lze vůbec takový snížený odvod smluvně sjednat, aby toto ujednání nebylo v rozporu se zákonem, a bylo tedy platné a účinné vůči orgánu, který bude o případném odvodu rozhodovat.
Po přečtení textu novely však mnohým (a to nejen neprávníkům) není odpověď na tuto otázku zcela zřejmá. Proto jsme opět požádali o konzultaci ředitele odboru Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí Ing. Miroslava Mateje, Ph.D.
Pane řediteli, v praxi vzniká konkrétní problém, u jaké povinnosti (její porušení) nelze snížený odvod sjednat. Je velká obava, že kontrolní orgány budou vykládat tuto otázku po svém a zpochybňovat ustanovení veřejnoprávních smluv s odůvodněním, že jde právě o povinnost, za jejíž porušení nelze snížený odvod vůbec sjednat. Má Ministerstvo financí k tomuto problému nějaké doporučení?
„Podmínkami dle § 10a odst. 5 písm. h) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jsou podmínky, při jejichž naplnění jsou fakticky použity peněžní prostředky, zatímco podmínkami podle § 10a odst. 5 písm. i) jsou myšleny podmínky, při jejichž naplnění nejsou přímo použity peněžní prostředky, ale při jejich porušení se uplatní právní fikce neoprávněného použití peněžních prostředků uvedená v § 22 odst. 2 písm. a) a b). Pouze za porušení podmínek uvedených v § 10a odst. 5 písm. i) lze ve smlouvě pro případ jejich porušení stanovit nižší odvod.
Při porušení podmínky uvedené v § 10a odst. 5 písm. h) se v případě jejího porušení stanoví odvod ve výši skutečně neoprávněně použitých prostředků, např. dle faktury.
Výše zmíněné ustanovení souvisí s ustanovením § 22 odst. 2 věta první, kde je upraveno faktické použití peněžních prostředků v rozporu se zákonem, veřejnoprávní smlouvou nebo zvláštním právním předpisem, ve druhé větě stejného ustanovení je pak uvedena právní fikce neoprávněného použití pro porušení podmínek, při jejichž nesplnění nebyly přímo použity peněžní prostředky a porušení nelze vyjádřit výší neoprávněně použitých prostředků, ale porušená povinnost souvisí s předmětem, na jehož realizaci byly prostředky poskytnuty (lhůty, povinnost publicity apod.).
Lze tedy uzavřít, že nižší odvod možno ve veřejnoprávní smlouvě podle § 10a odst. 5 písm. i) sjednat pouze pro povinnosti uvedené v § 22 odst. 2 písm. a) a b), při jejichž porušení nebyly peněžní prostředky přímo použity. Jedná se o „nepeněžní“ povinnost, jejíž nesplnění nelze vyjádřit jinak než výší poskytnuté dotace nebo částkou uvedenou ve smlouvě pro případ porušení takové povinnosti, tedy nižším odvodem.“
