O připravovaných výzvách MPSV v rámci OP Zaměstnanost a využití tzv. integrovaných nástrojů k podpoře sociálních služeb jsme hovořili se zástupci MPSV – s Ing. Helenou Petrokovou, ředitelkou odboru realizací programů ESIF – sociální začleňování, a Ing. Šárkou Müllerovou, vedoucí oddělení projektů sociálního začleňování.
Operační program Zaměstnanost počítá s poměrně významnou finanční intervencí na podporu sociálních služeb. Některé výzvy byly vyhlášeny již v roce 2015. Jaký je stav financování projektů předložených v rámci těchto výzev?
Již v roce 2015 byly vyhlášeny výzvy pro kraje a hl. m. Prahu. Jednalo se výzvy č. 5 a 6 – podpora vybraných sociálních služeb v návaznosti na střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, kde je na podporu sociálních služeb alokováno celkem 6,5 mld. Kč. Na základě těchto výzev bylo v roce 2015 podáno 7 krajských projektů (Královéhradecký, Olomoucký, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický, Jihočeský a Středočeský kraj), některé další kraje doručily tzv. projektové záměry (již 11 krajských projektových záměrů). Prozatím nemáme předloženy projektové záměry od Zlínského a Ústeckého kraje, stejně tak od Hl. m. Prahy. Se zástupci krajů jsme ale v kontaktu a probíhají společné konzultace nad připravovanými záměry, popř. kraj zpracovává analytické podklady. Zatím nejdál ze všech se dostal projekt Královéhradeckého kraje, kde bylo již v prosinci 2015 vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a zaplacena i první záloha. Věříme, že i projekty ostatních krajů budou podobným způsobem navazovat.
(Královéhradecký kraj uzavřel v rámci individuálního projektu v prosinci 2015 celkem 47 smluv s poskytovateli sociálních služeb, na základě nichž budou od 1. 1. 2016 financovány služby podpory samostatného bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová denní centra, služby následné péče, sociálně aktivizační služby s rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, terénní programy, intervenční centra a služby sociální rehabilitace. Smlouvy byly výsledkem zadávacích řízení podle zákona o veřejných zakázkách, realizovaných v průběhu měsíců říjen – prosinec 2015. Zadávací řízení byla realizována jako jednací řízení s uveřejněním (39 řízení) a jednací řízení bez uveřejnění (8 řízení), a to v závislosti na tom, zda z provedené rešerše poskytovatelů sociálních služeb pro dané lokality a cílové skupiny vyplynula existence jednoho či více v úvahu připadajících registrovaných poskytovatelů – pozn. autora).
V současné době se hodně mluví o aplikaci tzv. integrovaných nástrojů. Jak se tyto nástroje uplatní v rámci Operačního programu Zaměstnanost?
Aplikace tzv. integrovaných nástrojů vychází zejména z obecných právních předpisů EU o Evropských strukturálních a investičních fondech. Podrobněji je tato otázka upravena v Metodickém pokynu MMR pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 – 2020. Zde se stanoví, že v českém kontextu budou integrované nástroje představovat Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny aktivity financované z OPZ v rámci ITI a IPRÚ musí být v souladu s věcným zaměřením následujících investičních priorit OPZ, jejichž obsahová náplň je vhodná pro částečnou realizaci integrovaných nástrojů. Jedná se o investiční prioritu 1.1 (specifický cíl 1) a investiční prioritu 2.1 (specifický cíl 1). Pro podporu aktivit v rámci místních akčních skupin ve schválených Komunitně vedených strategiích místního rozvoje je vyčleněna samostatná investiční priorita 2.3. Výzvy v rámci OPZ budou vyhlášeny v březnu a dubnu 2016.
Co mohou tedy konkrétně poskytovatelé sociálních služeb očekávat?
Předně je nutno konstatovat, že všechny zmíněné integrované nástroje nejsou prioritně zaměřeny na financování sociálních služeb, ale na aktivity v souvislosti s rozvojem celé příslušné oblasti v tom nejširším slova smyslu. Nicméně každý z uvedených nástrojů financování některých sociálních služeb umožňuje, a proto je nezbytné je zmínit jako součást resp. možnost celkového systému financování, byť ne tu nosnou.
Prvním nástrojem, o kterém bychom měli hovořit, je Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Je tím míněn rozvoj vedený tzv. místními akčními skupinami (MAS), který se uskutečňuje na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje na daném území. Rozvoj je koncipován „zezdola“, tedy s ohledem na místní potřeby a potenciál. Tento nástroj může být využit v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli, kdy velikost MAS nebude menší než 10 000 obyvatel a zároveň větší než 100 000 obyvatel (počítáno podle statistických údajů ČSÚ k 1. 1. 2014). Operační program Zaměstnanost počítá v rámci tohoto nástroje s podporou ambulantních a terénních sociálních služeb (v rámci připravované výzvy je předpokládána podpora terénních programů, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a děti, sociální rehabilitace, podpory samostatného bydlení, osobní asistenci a některých dalších služeb; podrobnější informace vydávané Řídicím orgánem OPZ mohou MAS nalézt na http://nsmascr.cz/informace-ro-opz-pro-mas/).
Jakou roli v rámci tohoto nástroje zmíněné místní akční skupiny hrají, když jako takové zpravidla nebudou registrovanými poskytovateli sociálních služeb?
Role MAS v rámci Komunitně vedeného místního rozvoje je vyjádřena zejména v článku 34 obecného nařízení o ESI fondech č. 1303/2013. V souladu s tím je nastavena i jejich pozice v rámci financování sociálních služeb na základě výzev v OPZ. Místní akční skupiny představují institucionální a smluvní místní partnerství veřejného a soukromého sektoru, zastupující lokální socioekonomické veřejné a soukromé zájmy. Jsou tedy platformou spolupráce a partnerství, schopnou vyjádřit, prezentovat a zastupovat zájmy příslušné lokality též vůči příslušnému regionu, jakož i vůči centrálním orgánům. V rámci výzev vyhlášených MPSV na podporu místního rozvoje hrají tedy MAS především roli koordinátora a facilitátora daného území, a dále také hodnotitele a navrhovatele projektů určených k financování. Vlastní podpora pak bude poskytnuta přímo nositeli projektu, tj. žadateli o finanční podporu. V případě podpory na sociální služby bude samozřejmě příjemcem podpory registrovaný poskytovatel sociální služby, jehož projekt byl vyhodnocen a doporučen příslušnou MAS k financování a schválen ze strany poskytovatele – MPSV.
Jak taková podpora zapadá do celkového systému plánování a financování sociálních služeb na bázi vytváření krajských sítí?
Na první pohled se může zdát, že jde o něco mimo tento systém. MPSV však důsledně dbá na to, aby naopak šlo o podporu a doplnění stávajícího systému plánování a financování, pouze s využitím integrovaného nástroje. Předně jednou ze základních podmínek poskytnutí podpory je skutečnost, že služba, jež má být podpořena, je na základě existujících zákonných a metodicky rozpracovaných instrumentů plánování v souladu s příslušným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, že tato služba je zařazena do příslušné sítě sociálních služeb a její poskytovatel je nositelem pověření k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu podle pravidel EU o veřejné podpoře. To ve svém důsledku znamená, že mohou být podpořeny služby, jejichž potřebnost byla zjištěna a vyhodnocena příslušnými orgány a jejíž financování z veřejných zdrojů je tedy v souladu s veřejným zájmem.
Znamená to, že podpořena může být pouze služba zařazená do krajské sítě sociálních služeb?
Podpořeny budou pouze ty sociální služby, které jsou zařazeny v krajské síti sociálních služeb. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že nemluvíme nezbytně nutně o tzv. základní síti služeb, tj. síti, kde zařazení poskytovatelé jsou reálně financováni vyrovnávací platbou ze strany kraje. Některé kraje mají vedle základní sítě ustavenu tzv. rozšířenou síť, rozvojovou síť apod., kam jsou zařazeny služby, jejichž potřebnost byla zjištěna a je v souladu se strategickými dokumenty kraje, avšak z určitého důvodu nelze tyto služby v daném okamžiku reálně financovat (nedostatek finančních prostředků apod.). Bude-li financování takové služby vyhodnoceno jako potřebné a způsobilé v rámci komunitně vedeného místního rozvoje, může podpora z OPZ přinést potřebný zdroj pro vytvoření podmínek startu takové služby a budoucího zařazení do standardního systému financování.
A co služby potřebné, nicméně ryze lokální, které nemají šanci být zařazeny do jakékoli krajské sítě, nebo prostě kraj takové služby zařadit do sítě odmítne?
Pokud půjde o službu ryze lokálního charakteru, která jinak splní podmínky financování v rámci příslušné výzvy, lze si představit, že obec, která má na jejím financování zájem, vydá sama pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu, čímž deklaruje, že služba je součástí jakési „místní sítě“ sociálních služeb. Půjde asi o případy spíše výjimečné, avšak nikoli nemožné či nezpůsobilé k financování. Bude důležité, že jak místní akční skupina, tak příslušná obec takovou službu vyhodnotí jako potřebnou k financování a vytvoří k tomu i nezbytné předpoklady, splňující dotační podmínky.
Jaké další integrované nástroje budou aplikovány?
Dalším nástrojem jsou Integrované územní investice, který je zmíněn v článku 36 obecného nařízení. Jedná se o projekty velkých metropolitních území, tzv. „strategie“, a to v návaznosti na financování z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Do působnosti MPSV spadá celkem 5 území (Ostravsko, Olomoucko, Brněnsko, Ústecko-Chomutovsko a Plzeňsko). Jedná se o přímé výzvy těmto oblastem k financování aktivit v rámci jimi zpracovaných a ze strany MPSV schválených strategií. Alokace finančních prostředků představuje celkovou částku ve výši cca 350 milionů, přičemž částka na příslušnou ITI je rozdílná s ohledem na zaměření této strategie a požadavky vzhledem k OPZ. Zde je opět počítáno též s podporou některých sociálních služeb. Podmínky jejich financování budou obdobné, jako u Komunitně vedeného místního rozvoje. S výzvou lze počítat opět do konce března 2016.
Integrované územní investice pak systémově doplňuje poslední nástroj v podobě tzv. Integrovaných plánů rozvoje území. V rámci vyhlášené průběžné výzvy budou podpořeny strategie ostatních krajských měst (výzva bude určena pro tyto metropolitní oblasti a aglomerace: Jihlava, Karlovy Vary, Liberec-Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav a Zlín), které nespadají pod financování metropolitních území. Dotační podmínky budou obdobné, jako u předchozího nástroje. Počítá se s celkovou alokací ve výši 200 milionů Kč a vyhlášením výzvy do konce března 2016.
Mohou poskytovatelé sociálních služeb počítat ještě s nějakými dalšími prostředky z OPZ?
Poměrně významným zdrojem financování jsou již probíhající průběžné výzvy vyhlašované v rámci tzv. Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. První výzva č. 26 byla vyhlášena již v září 2015, žádosti je možno podávat do konce července 2016. Druhá výzva č. 42 byla vyhlášena v prosinci 2015, žádosti je možno podávat do konce září 2016. Součástí aktivit určených k financování je mj. i sociální začleňování osob a skupin osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím sociálních služeb. Podpořeny mohou být tedy služby, splňující dotační podmínky stanovené ve výzvách. I zde budou plně uplatněna pravidla veřejné podpory; výzvy stanoví, že sociální služby, které budou podpořeny v rámci výzvy, jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu a budou financovány formou vyrovnávací platby. Tato forma opět, jako u integrovaných nástrojů, předpokládá existenci pověření poskytováním služby obecného hospodářského zájmu, vydané zpravidla krajem nebo jiným veřejným subjektem.
Výzva se týká také podpory aktivit v oblasti tzv. sociálního podnikání. Kdo jsou oprávněnými žadateli o podporu?
Aktivity v oblasti sociálního podnikání mají jednoznačně charakter hospodářské činnosti ve smyslu pravidel EU o veřejné podpoře; ostatně sám název zařazuje tyto činnosti mezi „podnikání“. Toto vymezení má v zásadě dva důsledky. Oprávněnými žadateli o dotaci jsou proto zejména obchodní korporace vymezené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a osoby samostatně výdělečné činné; projekty s aktivitami na sociální podnikání budou podpořeny v režimu de minimis, neboť jinak by zpravidla představovaly nedovolenou veřejnou podporu.
Počítá OPZ také s podporou nově registrovaných sociálních služeb?
Operační program není prioritně určen k tomu, aby byl podporován vznik nových sociálních služeb, aniž by to mělo systémovou návaznost na řádný proces plánování služeb včetně vytváření sítí. Nicméně podpořeny mohou být i nově vzniklé služby, pokud projdou tímto procesem, splní podmínky zařazení do sítě sociálních služeb a obdrží od veřejného sektoru příslušné pověření. Jak již bylo řečeno, jistou možnost podpory nové služby např. lokálního charakteru dává některý z integrovaných nástrojů. Vedle toho budou systémově podpořeny nově registrované služby vzniklé jako výsledek transformačního procesu pobytové služby sociální péče. Této podpory se týká např. výzva č. 37, kde k datu 31. 12. 2015 byl ukončen proces přijímání žádostí o podporu.
Současně s poděkováním za velmi zajímavý rozhovor si přejme, aby výzvy z Operačního programu zaměstnanost našly odpovídající odezvu u potenciálních příjemců podpory a přinesly tak systému plánování a financování sociálních služeb další potřebné zdroje.
