S účinností od 1.1.2023 došlo ke změně vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů („úhradová vyhláška“). K její aplikaci v praxi vydalo MPSV Doporučený postup MPSV 6/2022 (Úhrady v sociálních službách v souvislosti s novelou vyhlášky…).
Novela úhradové vyhlášky přinesla nový princip, spočívající ve stanovení výše úhrady v závislosti na celkovém rozsahu dané služby poskytnuté klientovi v kalendářním měsíci. Doporučený postup k tomu uvádí:
„U klientů závislých na pomoci druhé osoby, kteří potřebují péči v rozsahu nepřevyšujícím 80 hodin měsíčně (tj. nejvíc 80 hodin), se maximální výše úhrady za poskytnutou péči zvyšuje o 20 Kč/hod. Pokud však shora uvedená osoba potřebuje péči v rozsahu převyšujícím 80 hodin měsíčně, k navýšení úhrady nedojde.
V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že úhrada a s tím spojená hranice 80 hodin měsíčně se váže k určitému druhu sociální služby, nikoliv k rozsahu poskytování služby danému jednotlivou smlouvou. V praxi to znamená, že pokud klientovi poskytují pečovatelskou službu dva poskytovatelé pečovatelské služby (jde tedy o stejný druh sociální služby) a součtem rozsahu péče z obou pečovatelských služeb dojde k překročení hranice 80 hodin měsíčně (hodiny se ve stejných druzích sociálních služeb sčítají), nemůže ani jeden z poskytovatelů navýšit úhradu, i když je u něj čerpáno méně než 80 hodin/měsíčně, neboť rozhodující je součet hodin u daného druhu sociální služby za jeden měsíc. Za této situace tedy klient u obou poskytovatelů i nadále platí úhradu v dosavadní výši 135 Kč/hod…“
V souvislosti s výše uvedeným vznikají poskytovatelům sociálních služeb některé otázky, které se již v praxi začaly řešit. Jak má poskytovatel zjistit, že klient čerpá, čerpal, resp. bude čerpat v daném měsíci službu též od jiného poskytovatele a v jakém rozsahu?
Uveďme si příklad, který jsme konkrétně řešili, týkající se pobytové odlehčovací služby, do které klient přichází, nebo z ní odchází v průběhu kalendářního měsíce. Není vyloučeno, že před nástupem do zařízení, či po odchodu ze zařízení může klient čerpat např. terénní formu odlehčovací služby od jiného poskytovatele.
V případě, že klientovi je v daném měsíci poskytována odlehčovací služba ze strany více poskytovatelů, je pro určení rozsahu služby za účelem stanovení výše úhrady za hodinu úkonů a podpory (80 hodin měsíčně) rozhodný celkový součet všech hodin poskytnutých úkonů podpory a péče odlehčovací služby klientovi v daném měsíci (za všechny poskytovatele).
Za účelem správného stanovení výše úhrady by proto měl poskytovatel služby po klientovi požadovat, aby jej (ideálně písemně) informoval o tom, že mu v daném měsíci byla poskytnuta odlehčovací služba ze strany jiného poskytovatele, a v jakém rozsahu úkonů podpory a péče.
V případě ukončení smlouvy o poskytování sociální služby v průběhu příslušného kalendářního měsíce by měl klient informovat poskytovatele o tom, zda hodlá v daném měsíci využít poskytnutí odlehčovací služby od jiného poskytovatele. V případě, že klient takovou službu po skončení platnosti smlouvy v daném měsíci skutečně využije, měl by bez zbytečného odkladu informovat poskytovatele o rozsahu poskytnuté odlehčovací služby.
Zaplacením úhrady ve výši stanovené poskytovatelem klient de facto potvrzuje, že její výše za hodinu poskytnutých úkonů podpory a péče odpovídá rozsahu jemu poskytnuté odlehčovací služby za daný kalendářní měsíc.
Je sice pravda, že za správné stanovení výše úhrady poskytované služby nese plnou odpovědnost poskytovatel, ale ten nemá vždy reálnou schopnost dopátrat se rozsahu služby poskytnuté klientovi jiným poskytovatelem, pokud mu tuto informaci nesdělí sám klient. Poučení o této skutečnosti a jejím významu je vhodné klientům poskytnout při uzavření smlouvy o poskytování sociální služby a případně zakotvit informační povinnost do obsahu takové smlouvy, nebo ji zajistit jiným vhodným způsobem.
