Jedním z možných zdrojů financování sociálních služeb jsou prostředky z OP Zaměstnanost (OPZ) v rámci podpory strategií komunitně vedeného místního rozvoje. V rámci projektů předkládaných na základě Výzvy č. 47 (Výzva) určené místním akčním skupinám (MAS) mohou být podpořeny jak sociální služby pro vymezené cílové skupiny (osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené), tak i další programy a činnosti v oblasti sociálního začleňování. Jak tyto zdroje zapadají do zavedeného systému financování sociálních služeb vyrovnávací platbou?
Nejčastější dotazy
Z řad obcí a koordinátorů MAS dostáváme dotazy, jak se prostředky poskytnuté v rámci Výzvy na podporu služeb a aktivit v oblasti sociálního začleňování promítnou do zavedeného systému financování vyrovnávací platbou a jak souvisejí s otázkou zařazení služby do příslušné sítě sociálních služeb. Z dotazů vyplývá, že nositelům potenciálních projektů z OPZ nejsou ještě některé otázky v oblasti nastaveného systému plánování a financování sociálních služeb zcela jasné a že věc vyžaduje určité vysvětlení.
Oblasti podpory v rámci Výzvy
Předně je třeba ozřejmit, že podpora v rámci Výzvy je cílena do 5 základních oblastí, podrobněji popsaných v Příloze č. 3 Výzvy (Věcné zaměření – Popis podporovaných aktivit ve výzvě ŘO OPZ pro MAS na podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje). Z těchto 5 oblastí se v tomto článku zaměřujeme pouze na první z nich – Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím poskytování vybraných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a prostřednictvím dalších programů a činností v oblasti sociálního začleňování.
Tato oblast zahrnuje v zásadě dva základní okruhy podpor. První z nich je určena na podporu vybraných 13 druhů sociálních služeb poskytovaných formou terénní či ambulantní, z pobytových služeb sem patří pouze odlehčovací služby a krizová pomoc. Druhá oblast (Další programy a činnosti v oblasti sociálního začleňování) zahrnuje podporu aktivit v oblasti sociálního začleňování, které nespadají do podpory sociálních služeb v rámci prvního okruhu.
Podpora vybraných sociálních služeb
Aby mohla být poskytnuta podpora na sociální službu, musí tato splňovat zejména následující základní podmínky:
– musí jít o registrovanou sociální službu podle zákona o sociálních službách, zařazenou mezi 13 vybraných služeb určených k podpoře;
– služba musí být zařazena do příslušné sítě sociálních služeb uvedené ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb;
– podpora musí být poskytnuta v režimu slučitelné veřejné podpory splňující zejména podmínky Rozhodnutí Komise ze dne 20. 12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012) (Rozhodnutí SGEI);
– rozsah podpory může pokrývat pouze náklady nezbytné k zajištění tzv. základních činností vymezených zákonem u jednotlivých druhů služeb (způsobilé náklady), přičemž k poskytování těchto činností musí být příjemce podpory – poskytovatel sociální služby pověřen (zpravidla gestorem příslušné sítě sociálních služeb).
Sítě sociálních služeb
Z výše uvedeného plyne především skutečnost, že podpora vybraných sociálních služeb v rámci Výzvy je určena poskytovatelům takových služeb, které byly rozhodnutím příslušného územně samosprávného celku zařazeny do příslušné sítě a které jsou součástí střednědobého plánu.
Půjde tedy v převážné většině případů o služby zařazené do krajských sítí sociálních služeb vycházejících ze střednědobých plánů rozvoje SS příslušného kraje. V rámci současného systému plánování a financování sociálních služeb však mohou existovat i takové případy, kdy gestorem určité lokální sítě sociálních služeb je obec, která má vlastní střednědobý plán; i takováto služba bude splňovat první dvě z výše uvedených podmínek.
Pověření SGEI
Další podmínky podpory se týkají režimu veřejné podpory, který je v tomto případě předpokládán v rámci tzv. veřejné podpory slučitelné s vnitřním trhem určené podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Klíčovou podmínkou aplikace tohoto režimu je, že veřejná instituce, v našem případě zpravidla gestor sítě (tj. kraj nebo obec) vydá příslušnému poskytovateli sociálních služeb tzv. Pověření k poskytování sociálních služeb. Toto Pověření musí splňovat náležitosti výše zmíněného Rozhodnutí SGEI.
Rozsah Pověření a vyrovnávací platba
Jednou z obsahových náležitostí Pověření je i přesná specifikace náplně / závazků služby – u vybraných sociálních služeb může jít zejména o označení druhu služby, jejího názvu a identifikátoru, cílové skupiny, vymezení kapacity např. formou přepočteného počtu pracovníků přímé péče za rok (úvazků), místní a časové dostupnosti, rozsahu připuštěného dalšího profesního vzdělávání pracovníků apod. Rozsah Pověření zásadním způsobem ovlivní možnou výši způsobilých nákladů, které lze krýt z veřejné podpory a je základním atributem pro výpočet tzv. vyrovnávací platby.
V zásadě platí pravidlo, že rozsah Pověření určuje, jaké způsobilé náklady mohou být kryty z veřejných rozpočtů v režimu slučitelné veřejné podpory; jde totiž o to, že služba obecného hospodářského zájmu není dána jen druhem této služby (identifikátorem), nýbrž i jejím obsahem a rozsahem. Stanovený obsah a rozsah služby je tedy určující pro to, zda lze daný náklad financovat z vyrovnávací platby či nikoli.
V praxi možno zaznamenat rozdíly mezi náplní / rozsahem registrované služby (k jejímuž poskytování je poskytovatel oprávněn podle zákona) a náplní / rozsahem služby zařazené do sítě, k jejímuž poskytování byl poskytovatel pověřen. Velmi často disponuje poskytovatel vyšším počtem úvazků pracovníků v přímí péči, než je stanoven v Pověření. Vyrovnávací platba (a režim slučitelné veřejné podpory) pak kryje pouze ty úvazky, které do rámce Pověření (a sítě) spadají.
Z programu podpory sociálních služeb podle Výzvy lze pak pokrýt pouze ty, které odpovídají rozsahu Pověření.
Druhy činností v rámci oblasti sociálního začleňování
Zákon o sociálních službách rozlišuje poskytování tzv. základních činností a fakultativních činností. Vedle toho, nad rámec zákona, však jak poskytovatelé sociálních služeb, tak i jiné subjekty provozují tzv. aktivity navazující na sociální služby (aktivizační činnosti, vzdělávací aktivity, volnočasové akce, preventivní osvěta, specializované poradenství atd.).
Podpora sociálních služeb v rámci Výzvy je určena pouze na základní činnosti, které jsou předmětem Pověření.
Na podporu ostatních aktivit, tj. jak fakultativních činností, tak i zmíněných navazujících činností, je pak v rámci Výzvy určena právě podpora Dalších programů a činností v oblasti sociálního začleňování. Tato podpora je poskytována jako podpora nezakládající veřejnou podporu; kryty mohou nýt tedy pouze náklady na činnosti, které nesplňují znaky veřejné podpory podle článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
Dopady podpory na vyrovnávací platbu
Z výše popsaných pravidel financování vyrovnávací platbou je zřejmé, že pokud poskytovatel některé z vybraných sociálních služeb, zařazené do příslušné sítě, obdrží v rámci Výzvy podporu ke krytí nákladů, které spadají do rozsahu Pověření, bude tato podpora představovat nedílnou součást jednotné vyrovnávací platby a bude se do ní započítávat. To v praxi znamená, že taková podpora může napomoci získání prostředků, které by poskytovatel jinak neobdržel, a jeho vyrovnávací platba by ke krytí nezbytných nákladů nepostačovala. Na druhou stranu však může v krajním případě způsobit, že jiná uvažovaná podpora (z jiných zdrojů – např. dotace kraje, obce), na kterou by poskytovatel jinak dosáhl, bude muset být o příslušnou výši snížena, aby nedošlo k překročení maximální výše stanovené vyrovnávací platby.
