7. dubna 2016 se na půdě Krajského úřadu Zlínského kraje konal seminář „Spolky v roce 2016“, odborně zajišťovaný naší společností. Z diskuse v rámci semináře vyplynula celá řada zajímavých otázek, opřených o konkrétní praktické zkušenosti spolků s plněním jejich povinností, které přinesly právní předpisy v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. V článku přinášíme shrnutí nejvýznamnějších závěrů.
Změna názvu spolku
Nový občanský zákoník přinesl ve svém ustanovení § 3042 povinnost právnickým osobám přizpůsobit název požadavkům zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. do 1. 1. 2016).
Požadavkem zákona je, aby název odlišoval právnickou osobu od jiné osoby a obsahoval označení její právní formy. Název nesmí být klamavý. Ohledně spolků zákon navíc upřesňuje, že název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“
Návrh novely občanského zákoníku (Sněmovní tisk 642) předpokládá, že tato povinnost ohledně názvu se nebude týkat spolků a společenství vlastníků jednotek vzniklých do 31. 12.2013 (u spolků tedy jde o bývalá občanská sdružení). Přijetí této novely se však dostalo do skluzu (první čtení bude na pořadu jednání v květnu t. r.). S vědomím této připravené změny většina spolků svůj název k 1. 1. 2016 nezměnila.
Některé spolky přesto o změně názvu uvažují, a to v souvislosti s dalšími změnami, které musí letos povinně učinit. Na semináři se diskutovalo zejména o otázce, jakým způsobem má být v názvu spolku obsažena identifikace právní formy. Proto i pro ostatní zájemce shrnujeme závěr, že název musí obsahovat slovo spolek, nebo zapsaný spolek, přičemž pojem zapsaný spolek lze zkrátit zkratkou z. s. Pokud se tedy spolek jmenuje např. „Spolek pro péči o osoby…“, nemusí jeho název již obsahovat zkratku z. s., neboť postačí, aby název obsahoval slovo spolek. Jiná situace bude u spolku, který ve svém názvu zachová pojem „sdružení“; ten pak musí právní formu identifikovat v názvu uvedením přístavku, tedy např. „Sdružení pro péči o osoby…, z. s.“
Osvobození od soudního poplatku
Situace kolem zpoplatnění změn prováděných ve spolkovém rejstříku se v průběhu doby několikrát změnila. Nejprve zákonem č. 335/2014 Sb. byl zákon o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb.) novelizován tak, že spolkům umožnil provádět změny týkající se zápisu ve spolkovém rejstříku bez soudního poplatku pouze do 30. 6. 2016. Následně však zákon č. zákon č. 87/2015 Sb. přinesl „trvalou“ novelu zákona o soudních poplatcích, a to s účinností od 01. 05. 2015. Od tohoto data, tj. jsou spolky, pobočné spolky, ústavy, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, při zápisu do veřejného rejstříku nebo zápisu změny osvobozeny od soudního poplatku. Lze tedy uzavřít, že pokus budou spolky v průběhu letošního roku provádět změny ve spolkovém rejstříku, ke kterým jsou ze zákona povinny, bude se tak dít bez úhrady soudního poplatku.
Zápis povinných údajů do spolkového rejstříku
Ohledně všech bývalých občanských sdružení, které byly vedeny v evidenci Ministerstva vnitra k 31. 12. 2013, provedly rejstříkové soudy automaticky k 1. 1. 2014 zápis do spolkového rejstříku. Zápis každého spolku tedy dnes obsahuje minimálně tyto údaje:
- datum zápisu
- datum vzniku
- název
- sídlo (adresa)
- identifikační číslo
- právní forma
Nejpozději k datu 1. 1. 2017 je třeba, aby každý spolek doplnil dosud zapsané údaje o následující další povinné údaje:
- vymezení účelu
- předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li spolkem vykonávána
- název nejvyššího orgánu spolku
- systém orgánů (údaj, zda je statutární orgán individuální, nebo kolektivní)
- název statutárního orgánu a počet členů statutárního orgánu, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce; u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno (to se však nezveřejňuje), a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu
- je-li zřízen kontrolní orgán, jeho název a počet členů kontrolního orgánu a obdobné údaje ohledně jeho členů, jako v případě statutárního orgánu spolku.
Pokud má spolek též pobočné spolky, zalisuje u údajů o hlavním spolku součást zápisu hlavního spolku název, adresu a IČ všech pobočných spolků, které hlavní spolek má.
Pobočné spolky navíc zapisují formou samostatného zápisu obdobné údaje, jako v případě spolku hlavního, navíc název, adresu a identifikační číslo hlavního spolku, rozsah práv a povinností pobočného spolku podle stanov hlavního spolku, jakož i rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku podle stanov hlavního spolku.
Zápis se provádí prostřednictvím formulářů, které jsou k dispozici na https://or.justice.cz/ias/ui/podani.
Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin
K této otázce se v poslední době rozpoutala široká diskuse. Na internetu můžete nalézt různé názory, včetně takových, že se povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin spolků netýká.
Osobně se domnívám, že velmi výstižně a odborně správně je tato otázka popsána na http://www.annojmk.cz/povinnost-zverejnovat-vyrocni-zpravu-ucetni-zaverku-ve-sbirce-listin-spolkoveho-rejstriku, kde Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje upozornila na povinnost a termíny, týkající se povinného založení účetních dokumentů do sbírky listin. Pokud tyto otázky byly z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o veřejných rejstřících snad nejasné, jednoznačnou úpravu přinesla novela zákona o účetnictví účinná od 1. 1. 2016. Tady si dovolím citovat zmíněné stránky ANNO JMK, kde se správně uvádí:
„Povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají naopak všechny spolky, protože nově mají tuto povinnost všechny osoby, které jsou zapsány v jakémkoliv z veřejných rejstříků. Podrobnosti stanoví ust. § 21a zák. o účetnictví. Důležitá je zejména lhůta, ve které je potřeba účetní závěrku zveřejnit: zákon stanoví, že účetní závěrka má být zveřejněna do 30 dní od jejího schválení příslušným orgánem (popř. i auditorem, pokud to zákon vyžaduje). U spolků účetní závěrku schvaluje nejvyšší orgán spolku (zpravidla členská schůze, ale stanovy mohou určit i jinak). Nejpozději musí být účetní závěrka zveřejněna do 12 měsíců od rozvahového dne dané účetní závěrky, a to i když nebyla řádně schválena či ověřena (v takovém případě je nutno tuto skutečnost uvést). Přechodná ustanovení stanovila spolkům povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období, která započala v r. 2014 (lhůta do 31. 3. 2016) a v r. 2015 (lhůta do 30. 11. 2017).“
Z uvedeného plyne, že pokud tak spolky již neučinily, měly by v co nejkratší době založit účetní závěrku za rok 2014 do sbírky listin spolkového rejstříku. Jakým způsobem postupovat – k tomu využijte tento odkaz https://or.justice.cz/ias/ui/specifikaceSL.