Pokud poskytovatel dotace stanoví pro hodnocení žádostí o dotaci určitá bodovaná hodnotící kritéria, je povinen v souladu se zásadou transparentnosti podle těchto kritérií důsledně postupovat a řádně odůvodnit, z jakého důvodu byl dané žádosti přidělen právě takový počet bodů. Zároveň je povinen se důsledně vypořádat se všemi podstatnými okolnostmi a námitkami, které žadatel o dotaci v průběhu dotačního řízení vznesl.
Městský soud v Praze v poměrně průlomovém rozsudku sp. zn. 10 A 52/2019 určil podmínky, které musí poskytovatel dotace ze státního rozpočtu coby správní orgán naplnit, aby jeho rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci bylo transparentní neboli z pohledu soudu přezkoumatelné.
Rozsudek se týká dotací ze státního rozpočtu a představuje významné doplnění názoru, který již před časem ohledně dotací z územních rozpočtů vyslovil Krajský soud v Českých Budějovicích.
Z rozsudku vybíráme některé podstatné závěry.
Z ustálené rozhodovací praxe soudů příslušných k přezkumu rozhodnutí vydaných v rámci dotačních řízení jednoznačně a nade vší pochybnost vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace musí být zřejmé, jaký skutkový stav vzal poskytovatel dotace coby správní orgán za rozhodný a jak uvážil o pro věc zásadních skutečnostech a uplatněných námitkách žadatele v průběhu dotačního řízení, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené pak musí nalézt svůj odraz v odůvodnění dotčeného rozhodnutí.
Podle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu je tomu tak právě proto, že jen prostřednictvím odůvodnění lze dovodit, z jakého skutkového stavu správní orgán vyšel a jak o něm uvážil. Současně musí být z odůvodnění rozhodnutí patrné, jak se správní orgán vypořádal se vznesenými námitkami a k nim se vztahující zásadní argumentací. Ponechat stranou nelze ani okolnost, že odůvodnění rozhodnutí v podstatě předurčuje možný rozsah opravného prostředku vůči němu ze strany účastníků řízení. Pokud tedy rozhodnutí vůbec neobsahuje odůvodnění vypořádání některé z námitek žadatele o dotaci nebo nereflektuje na námitky uplatněné žadatelem a zásadní argumentaci, o kterou se opírají, musí mít podle Nejvyššího správního soudu nutně za následek jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2015, čj. 7 As 55/2015 – 29).
V daném případě Městský soud konstatoval, že požadavek na přezkoumatelné odůvodnění, resp. přezkoumatelné vypořádání námitek vznesených žadatelem o dotaci v průběhu vyřizování jeho žádosti není v žádném případě požadavkem samoúčelným a jeho nesplnění není deficitem ryze akademickým. Žadateli se totiž v důsledku postupu poskytovatele dotace nedostalo ani po několika letech informace o tom, proč byl jeho žádosti přidělen právě takový počet bodů, resp. proč projekt žadatele nemohl být ohodnocen lépe. Právě jen uvedením konkrétních důvodů a popisem úvah, jimiž byl poskytovatel dotace při svém rozhodování veden, bylo možno účinně a přezkoumatelným způsobem vyvrátit relevanci námitek žadatele, že poskytovatel dotace nikoli řádným, nediskriminačním a netransparentním postupem ohodnotil žádost (projekt) zcela neadekvátně a přiznal mu podstatně nižší bodové hodnocení, než by mu při řádném hodnocení jednotlivých sporných kritérií příslušelo.
