Dne 22.11.2018 byl ve spolupráci Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pořádán Kulatý stůl na téma GDPR a poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociální péče.
V rámci odborné diskuse byly probírány některé aktuální otázky poskytování komplexní péče o klienty v zařízeních sociálních služeb, které vyvstaly v návaznosti na aplikaci nové závazné evropské úpravy ochrany osobních údajů (GDPR).
Poměrně značná pozornost byla věnována otázce sdílení údajů o zdravotním stavu klienta, jakož i údajů o provedených úkonech v rámci poskytované zdravotní služby. Je známou skutečností, že pobytová zařízení sociálních služeb, která nejsou zároveň zdravotnickým zařízením, řeší poskytování zdravotních služeb prostřednictvím smluvně zajištěných poskytovatelů zdravotních služeb, zejm. praktických lékařů; tito lékaři docházejí do zdravotnického zařízení k zajištění lékařské péče o klienty sociální služby. Pokud jde o zdravotní sestry, ty jsou však velmi často v pracovněprávním vztahu k samotnému poskytovateli sociální služby.
Za této situace vzniká problém sdílení údajů mezi lékařem a zdravotní sestrou, který se projevuje mj. ve vztahu k vedení a nahlížení do zdravotnické dokumentace klientů sociální služby. Účastníci Kulatého stolu poukazovali na určitý rozpor, který je obsažen v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů („ZZS“). Podle § 45 odst. 2 písm. g) ZZS je poskytovatel zdravotní služby mj. povinen předat poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Problémem ale je, že kompletní informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb, jakož i údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta (případně i údaje ze sociální anamnézy) obsahuje pouze zdravotnická dokumentace (v době nepřítomnosti lékaře ve zařízení sociálních služeb by zdravotnická dokumentace byla jediným zdrojem takové informace). Do té však může podle ZZS nahlížet bez souhlasu pacienta pouze zákonem taxativně vymezený okruh osob; pokud jde o zdravotní sestru v zařízení sociální služby, tato by mohla nahlížet do zdravotnické dokumentace pouze za podmínky, že by byla zaměstnancem poskytovatele zdravotní služby, tj. příslušného praktického lékaře. Řada poskytovatelů sociálních služeb řeší tuto situaci poměrně komplikovaným obstaráváním souhlasů klientů sociální služby, aby konkrétní zdravotní sestra byla považována ve smyslu ZZS za „osobu určenou pacientem“ k nahlížení do zdravotnické dokumentace.
Vedle toho však působí další výkladový problém otázka, kde může být zdravotnická dokumentace vůbec uložena, aby do ní bylo možno nahlížet. Přestože odborný výklad k této problematice není zcela jednotný, převažuje názor, že zdravotnická dokumentace musí být uložena ve zdravotnickém zařízení, tj. v daném případě musí zůstat v dispozici lékaře; lékař ji tak nemůže zanechat v zařízení sociálních služeb k dispozici zdravotní sestry. Účastníci Kulatého stolu se shodli na tom, že předmětné otázky by zasloužily vhodnější právní úpravu, než je tomu dnes, neboť situace významně komplikuje každodenní praxi v rámci péče o klienta.
Otázky sdílení osobních údajů v rámci multidisciplinárních týmů byly předmětem široké diskuse nejen v rámci výše zmíněného Kulatého stolu, ale také při jiných příležitostech. Je zřejmé, že zejména společné poskytování zdravotních a sociálních služeb vytváří prostor pro řešení řady otázek, které byly s přijetím GDPR nastoleny. Jedním z příkladů poskytování multidisciplinárních služeb je i služba Center duševního zdraví, v jejichž rámci je poskytována služba péče o osoby s vážným duševním onemocněním, a to synergicky v oblasti péče zdravotní a péče sociální („CDZ“). Multidisciplinární tým složený z odborných profesí příslušného poskytovatele zdravotní služby (psychiatr a klinický psycholog) a poskytovatele sociální služby (zejm. služba sociální rehabilitace) zabezpečuje pacientům / klientům CDZ komplexní odbornou zdravotně-sociální péči. Předpokladem účinného výkonu takové péče je mj. sdílení dat o pacientech / klientech CDZ a úkonech, které jsou jim v rámci příslušné odbornosti poskytovány.
Služba CDZ je povinna zajistit zákonnost zpracování osobních údajů, a to plně v souladu s GDPR. V rámci CDZ se přitom zpracovávají jak běžné osobní údaje, tak i osobní údaje tzv. citlivé, mezi něž patří i údaj o zdravotním stavu pacienta/klienta CDZ a prováděných úkonech péče.
Jistou výhodou CDZ v počáteční fázi jejich vzniku je fakt, že na jejich financování se významnou měrou podílí prostředky z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost, ze kterého je služba CDZ v rámci Programu podpory CDZ dočasně spolufinancována.
Kromě našich právních předpisů umožňujících sdílení dat tak v rámci CDZ působí i přímo závazné právní předpisy Evropské unie, a to zejména v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů a dále v oblasti právní úpravy veřejné podpory.
Vzájemné sdílení běžných osobních údajů pacientů/klientů v rámci multidisciplinárního týmu CDZ se děje zejména na základě následujících právních titulů:
- podle článku 6 odst. 1 písm. e) GDPR, kdy zpracování běžných osobních údajů je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu…, kterým je správce pověřen; úkolem prováděném ve veřejném zájmu se rozumí jednak (i) zajištění služby CDZ v souladu se schválenou Strategií reformy psychiatrické péče, jednak zajištění služby na základě pověření výkonem služby obecného hospodářského zájmu podle práva EU o veřejné podpoře (viz článek 106 odst. 2 SFEU a právní úprava podmínek poskytnutí veřejné podpory slučitelné s vnitřním trhem EU na bázi tzv. vyrovnávací platby v souladu s Rozhodnutím Komise SGEI.
- podle článku 6 odst. 1 písm. f) GDPR, kdy zpracování běžných osobních údajů je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany…; oprávněným zájmem je zde z plnění multidisciplinární funkce CDZ s vyšší přidanou hodnotou pro pacienty/klienty CDZ opět v souladu se Strategií reformy psychiatrické péče.
Vzájemné sdílení tzv. citlivých osobních údajů pacientů/klientů v rámci multidisciplinárního týmu CDZ se děje zejména na základě právního titulu podle článku 9 odst. 2 písm. g) GDPR, kdy zpracování citlivých osobních údajů je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů; významný veřejný zájem zde představuje plnění multidisciplinární funkce CDZ s vyšší přidanou hodnotou pro klienty/pacienty v rámci služby pověřené členským státem jako služby obecného hospodářského zájmu podle práva EU o veřejné podpoře.
CDZ, resp. příslušný poskytovatel zdravotní služby a poskytovatel sociální služby jsou v souvislosti se zpracováním osobních údajů pacientů/klientů povinni splnit zejména informační povinnost vymezenou v článku 13, případně článku 14 GDPR, a to v závislosti na zdroji zpracovávaných osobních údajů.
Pokud jde o právní titul „oprávněného zájmu“ třetí osoby ve smyslu článku 6 odst. 1 písm. f) GDPR, jsou poskytovatel zdravotní služby a poskytovatel sociální služby povinni doložit, že před samotným zpracováním osobních údajů provedli komplexní posouzení, z něhož vyplynulo, že (i) jde o oprávněný zájem, (ii) zpracování je nezbytné k dosažení účelu CDZ a zájmy a základní práva pacientů / klientů CDZ nepřevažují nad oprávněným zájmem CDZ.
V souvislosti se zpracováním osobních údajů klientů sociální služby je ještě třeba upozornit na zákonem stanovené právo klienta na anonymní evidenci. Podle § 88 písm. h) zákona o sociálních službách, je PSS povinen dodržovat předepsané standardy kvality sociálních služeb. Podle přílohy č. 2 k prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách, bod 6. Dokumentace o poskytování sociální služby, je PSS povinen vést anonymní evidenci jednotlivých osob v případech, kdy to vyžaduje charakter sociální služby nebo na žádost osoby (klienta). Vyžaduje-li tedy klient, nebo charakter sociální služby anonymní vedení evidence o poskytované službě, PSS je povinen tento požadavek splnit, což zásadně ovlivní i možnost, resp. nemožnost zpracování, resp. sdílení osobních údajů.
