Ze zajímavých dotazů souvisejících s problematikou veřejné podpory, které jsme v poslední době řešili, přinášíme následující výběr. První dotaz se týká pronájmu a podnájmu nemovitosti a možným dopadům pravidel veřejné podpory, druhý dotaz se váže k podpoře charitní organizace ze strany města.
Veřejná podpora vs. pronájem nemovitosti
Dotaz
Obec má byt, který hodlá pronajmout charitní organizaci, aby jej tato mohla dát dále do podnájmu klientovi, jako tzv. „cvičný byt“. Alternativně je zvažována výpůjčka bytu charitní organizaci za týmž účelem. Hrozí obci rizika spojená s veřejnou podporou? Může charitní organizace čelit nějakému riziku z důvodu přijatých tržeb za podnájem?
Odpověď
Pokud bude uzavřena nájemní smlouva mezi obcí a charitní organizací za nájemné v místě a čase obvyklé, tedy tržní, bude splněn tzv. princip subjektu v tržním hospodářství a charitní organizace neobdrží od města žádnou výhodu ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU); v takovém případě tedy nepůjde o veřejnou podporu.
Pokud by však byl byt poskytnut charitě formou výpůjčky, byla by poskytnuta výhoda, a to ve výši tržního nájemného, které by charita v případě výpůjčky nemusela oproti nájmu hradit. V takovém případě by dále bylo nutno zkoumat, zda jsou splněny i všechny další kumulativní znaky veřejné podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU. Protože jde o činnost, která představuje nabízení bytu za účelem sociálního bydlení, pravděpodobně by mohlo jít o veřejnou podporu, kterou by bylo nutno poskytnout buď jako podporu de minimis (pokud je však charita součástí nějaké vyšší organizace, může mít problém s limitem podpory malého rozsahu, neboť se může u ní podpora sčítat za celou vyšší organizaci), nebo jako veřejnou podporu služby obecného hospodářského zájmu slučitelnou s vnitřním trhem podle Rozhodnutí Komise z 20. 12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012).
Pokud charitní organizace není plátcem DPH, může se výnos z podnájmu za splnění podmínek zákona o DPH započítávat do obratu pro registraci k DPH. Množství neziskových organizací si velmi hlídá výši úplat za rozličná plnění z pohledu zákona o DPH právě proto, aby se plátcem DPH nestaly.
Podpora školního klubu ze strany města
Dotaz
Město podporuje školní klub pro romské děti (nejedná se o sociální službu). Tento klub provozuje místní charitativní organizace. Město přispívá na činnost tohoto klubu podporou na mzdy učitelů a další provoz. Je nutné vydávat ze strany města pověření k této činnosti, nebo lze finanční prostředky převést formou veřejnoprávní smlouvy např. jako grant?
Odpověď
V případě podpory školního klubu provozovaného místní charitní organizací se zpravidla nebude jednat vůbec o veřejnou podporu, neboť nebudou naplněny znaky veřejné podpory podle článku 107 odst. 1 SFEU. Provoz školního klubu nebude hospodářskou činností, navíc půjde zjevně o podporu lokálního významu bez přeshraničního dopadu. Zásadní je, aby příjemce podpory o tomto klubu vedl oddělené účetnictví od ostatních činností, zejména hospodářských, aby nedošlo ke křížovému financování jiných činností. To lze navíc podpořit i ustanovením ve veřejnoprávní smlouvě, které zaváže příjemce dotace, aby podporu využil výlučně ke krytí nákladů nezbytných k zajištění provozu klubu. Za této situace samozřejmě není nutné vydávat jakékoli pověření, které se týká pouze případů, kdy je poskytována vyrovnávací platba. Bude však vhodné, pokud ve veřejnoprávní smlouvě o dotaci bude výslovně uvedeno, že dotace nezakládá veřejnou podporu, neboť nenaplňuje všechny znaky dle článku 107 odst. 1 SFEU.
