Ve dnech 11.–12. října 2018 se v táborském Hotelu Palcát konal 10. výroční kongres poskytovatelů sociálních služeb, pořádaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR. Význam této akce podtrhla nejen rekordní účast zástupců poskytovatelů sociálních služeb, ale též účast a vystoupení významných hostů včetně ministryně práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví. Poskytovatelům sociálních služeb a dalším účastníkům kongresu se dostalo množství velmi cenných informací o aktuálním stavu řešení klíčových otázek v oblasti poskytování sociálních a sociálně zdravotních služeb včetně prognóz, zajímavých statistik a názorů na vývoj v této oblasti včetně plánu legislativních změn. Co můžeme tedy v oblasti plánování, financování a poskytování sociálních služeb očekávat?
Příspěvek na péči
Téma příspěvku na péči a potřeba jeho úprav bylo zmíněno v několika prezentacích. Zásadní shoda panuje v tom, že poskytování příspěvku na péči vyžaduje zásadní systémové změny, a to nejen, co do jeho výše. Ředitelka odboru financování kapitol státního rozpočtu I Ministerstva financí Ing. Marie Bílková vyjádřila otevřeně názor, že ministerstvo vnímá zásadní problém v tom, že příspěvek celkově představující významnou finanční podporu v rámci systému financování sociálních služeb neplní řádně svoji funkci, neboť se z podstatné části nevrací zpět na účel, na který byl poskytnut. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA ve svém vystoupení připomněl, že role příspěvku na péči je kritizována již dlouhou dobu a sama Asociace podniká iniciativní návrhy ke změně koncepce. Zmínil též aktuálně projednávaný návrh novely zákona o sociálních službách, který se dotýká úpravy výše příspěvku podle § 11 odst. 1 a 2 písm. d) zákona pro osoby v úplné závislosti (IV. stupeň). Návrh počítá se zvýšením příspěvku z dosavadní částky 13.200,- Kč na částku 19.200,- Kč u osob, kterým není poskytována pomoc ze strany poskytovatele pobytových sociálních služeb podle § 48,49,50,51 a 52 zákona, nebo dětského domova anebo speciálního lůžkového zdravotnického zařízení hospicového typu. Ing. Horecký informoval o stanovisku Asociace, které poukazuje na nesystematičnost této novely. Poukázal na to, že není zásadní důvod, proč by příspěvek ve IV. stupni závislosti měl být rozdílný u osob umístěných v pobytových zařízeních a osob v jiné (např. domácí) péči. Zároveň podpořil myšlenku, že je zapotřebí usilovat o zásadní systémovou změnu koncepce poskytování tohoto příspěvku.
Platové poměry zaměstnanců v sociálních službách
Dalším tématem, které bylo na kongresu diskutováno, je plánované zvyšování platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V současné době je projednáván návrh změn nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Jedná se o úpravu, která se týká mj. poskytovatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb, resp. jejich zaměstnanců, kterým zaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 zákoníku práce za práci plat. V systému poskytování sociálních služeb se jedná zejména o příspěvkové organizace. Ing. Horecký ve svém příspěvku informoval o obsahu návrhu, který počítá od 1.1.2019 se zvýšením základních platových tarifů sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 5%. Seznámil též s postojem Ministerstva zdravotnictví, které usiluje o zvýšení tarifu u zdravotních sester, a to na 7%, stejně tak stanoviskem odborových svazů, které podporují toto větší navýšení plošně nejen u zdravotnického personálu. Vládní návrh též počítá s valorizací v rámci poskytování tzv. zvláštního příplatku cca o 25%, a to formou zvýšení minimální spodní hranice příplatku v příslušné skupině.
Úhrady za sociální služby
Poměrně žhavým tématem, a to nejen v rámci oficiálního programu kongresu, byla otázka koncepce tzv. úhradové vyhlášky, a to zejména možnost zvýšení limitů úhrad za poskytovanou sociální službu. Není žádným tajemstvím, že současné limity za úkony stanovené prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, mnohdy nepokrývají reálné náklady, za něž je poskytovatel sociální služby vůbec schopen úkon pořídit v potřebné kvalitě. Snad nejlépe lze tuto situaci dokumentovat na limitu 170,- Kč za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, kdy tato částka není schopna pokrýt náklady tak, aby jídlo splňovalo požadavky na požadovanou nutriční hodnotu, senzorické vlastnosti a další měřitelnou kvalitu. Je poukazováno na to, že limity úhrad jsou v nezměněné podobě od roku 2014, přičemž za tuto dobu vzrostly nejen reálné provozní náklady spojené s příslušnými úkony sociální služby, ale došlo též k valorizaci důchodů uživatelů sociálních služeb. Dále je diskutována i výše maximální úhrady za měsíc pobytové služby, která při 30 dnech činí 11 400 Kč. Podle slov prezidenta Horeckého je snahou dosáhnout zvýšení tohoto maximálního limitu alespoň na částku 12.600,- Kč.
Připravovaná novela zákona o sociálních službách
S velmi zajímavým příspěvkem vystoupil na kongresu ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV ČR pan Mgr. David Pospíšil. Informoval přítomné o pokračujících přípravách novely zákona o sociálních službách. Návrh novely vychází již z uskutečněných legislativních prací v minulém volebním období, na které navazuje. Ještě v letošním roce bude uspořádán kulatý stůl k textu novely za účasti nejvýznamnějších subjektů v oblasti poskytování sociálních služeb. Předpokladem je, že v průběhu roku 2019 bude návrh zpracován a přeložen k projednání vládě. Očekávaná doba nabytí účinnosti novely je zatím stanovena na 1.1.2021.
Novela má přinést řadu zásadních změn. Mezi nejvýznamnější patří změny v oblasti podmínek získání a udržení oprávnění k poskytování sociální služby (registrace), které mají daleko více zohlednit požadavky na dodržení standardů kvality sociální služby a dále podstatně snížit administrativní zátěž pro zúčastněné strany. Další změny se plánují v oblasti financování sociálních služeb, kde novela navazuje na dosavadní snahy MPSV prosadit výdaje na zajištění dostupnosti sociálních služeb podle zákona jako tzv. mandatorní. Představa je taková, že dotační řízení na prostředky přidělené ze státního rozpočtu by směřovalo v posloupnosti od poskytovatelů sociálních služeb přes kraje a dále souhrnně za kraj na MPSV. Jinými slovy, přidělování dotací krajům by vycházelo z reálných aktuálních požadavků a potřeb každé služby zařazené do příslušné sítě. Pro zachování reálné udržitelnosti financování ze státního rozpočtu by byly stanoveny limity maximálního meziročního nárůstu. Změny se týkají i úvah nad zajištěním větší transparentnosti při zařazování a vyřazování služeb, resp. kapacit do příslušné sítě, a to buď formou aplikace správního řízení (návrh APSS) nebo spíše výslovnou zvláštní úpravou řízení v zákoně o sociálních službách, která zajistí žadatelům o vstup do sítě řádný proces včetně opravných prostředků a soudního přezkumu. Dalším tématem je již delší dobu diskutovaná otázka nákladovosti sociálních služeb a existence limitů provozních nákladů na jednotlivé služby, které jsou často zavedeny kraji pro účely kalkulace vyrovnávací platby. Ředitel Pospíšil informoval o analýze nákladovosti služeb, kterou má MPSV k dispozici a z níž jsou patrny velké rozdíly při financování jednotlivých služeb i v rámci jednoho kraje. Smyslem však není zavedení jednotných sazeb nákladů pro daný druh služby, nýbrž naopak zohlednění určitého odůvodněného rozptylu nákladů ve vazbě na konkrétní okolnosti, geografické podmínky, cílovou skupinu apod. Stejně tak se ukazuje, že i myšlenka zavedení směrných čísel pro jednotlivé kraje, na níž stojí současné rozdělování prostředků ze státního rozpočtu, je již překonána. V praxi se stává, že některé kraje část přidělených prostředků vrací, některým se naopak objektivně nedostává. Z uvedeného důvodu se navrhuje směrná čísla v dosavadní podobě zrušit. V neposlední řadě novela zákona počítá s určitou úpravou v rámci druhologie sociálních služeb, a to zejména se sloučením některých druhů pobytových služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem).
Nad rámec výše uvedených témat přinesl 10. výroční kongres mnoho zajímavého, v příjemném prostředí a s velmi kvalitními řečníky, nemluvě o doprovodném programu. Nezbývá než si přát, aby takových akcí pro poskytovatele sociálních služeb bylo co nejvíce.
