Co přinese poskytovatelům sociálních služeb statut veřejné prospěšnosti?

Dlouho očekávaný zákon o statusu veřejné prospěšnosti, jehož návrh je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou, má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2018. Dosavadní posuzování organizací jako „neziskových“ a na druhé straně „komerčních“ zejména podle jejich právní formy se opouští a dostává zcela nový rozměr. Získání statusu veřejné prospěšnosti bude zásadní pro to, jak se bude na organizaci nahlížet z pohledu dotačního, daňového apod.

Status veřejné prospěšnosti

Podle § 146 občanského zákoníku je veřejně prospěšná právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Pokud právnická osoba splní podmínky stanovené jiným právním předpisem, má právo na zápis statutu veřejné prospěšnosti („status“) do veřejného rejstříku.

Od doby účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014) se tedy v tomto ohledu čeká na vydání zvláštního předpisu, který blíže upraví podmínky, týkající se statusu. Tímto zvláštním předpisem má být právě navrhovaný zákon o statusu veřejné prospěšnosti („zákon“).

Oprávnění žadatelé

Zákon ve svých úvodních ustanoveních přejímá podmínky získání statusu veřejné prospěšnosti z občanského zákoníku. Negativně však vymezuje, že právo na zápis statusu nemá právnická osoba zřízená zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Důvodová zpráva k zákonu k tomu uvádí, že tyto osoby jsou jakožto osoby veřejného práva považovány za veřejně prospěšné z povahy své činnosti a regulovány zvláštní úpravou, kde jsou na ně kladeny vysoké nároky.

Z uvedeného plyne, že získání statusu veřejné prospěšnosti se nebude týkat poskytovatelů sociálních služeb v právní formě příspěvkových organizací, školských právnických osob zřízených rozhodnutím veřejného orgánu, organizačních složek obcí poskytujících sociální služby. Naopak status budou moci získat i obchodní společnosti, pokud splní zákon požadované podmínky. Vzhledem k tomu, že status je koncipován jako výsada právnických osob, nedosáhnou na něj ani poskytovatelé sociálních služeb v postavení OSVČ jako fyzických osob.

Naproti výše uvedenému zákon výslovně připouští právo na zápis statusu právnickým osobám založeným registrovanou církví nebo náboženskou společností a dále také pobočným spolkům.

Činnost přispívající k dosažení obecného blaha

První podmínkou získání statusu je, že právnická osoba má ve svém zakladatelském právním jednání (statut, stanovy, zakládací listina apod.) stanoveno, že jejím posláním je vyvíjet činnost k dosahování obecného blaha. Zákon tyto činnosti obecně definuje jako činnosti směřující k prospěchu určitého okruhu osob určených druhově. Mezi tyto činnosti zákon výslovně zahrnuje např. poskytování sociálních služeb, ale též šířeji činnosti v oblasti sociálního rozvoje, odstraňování diskriminace z důvodu věku, zdravotního postižení apod.

Bezúhonnost

Pro získání statusu je dále nezbytné dodržet podmínku bezúhonnosti osob, které mají podstatný vliv na rozhodování veřejně prospěšné osoby. Jedná se zejména o všechny členy statutárního a dozorčího orgánu, nebo ovládající osoby obchodní korporace.

Za bezúhonnou se považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro přečin spáchaný v souvislosti s činností přispívající k dosahování obecného blaha nebo pro zločin.

Hospodárné využívání jmění k veřejně prospěšnému účelu

Třetí kumulativní podmínka zahrnuje více aspektů. Zákon výslovně požaduje, aby osoba veřejně prospěšná měla v zakladatelském právním jednání ustanovení o tom, že

  • zisk z její činnosti lze požít pouze pro naplnění jejího poslání;
  • mezi její zakladatele, členy zaměstnance, členy jejích orgánů nebo osoby jim blízké se nerozděluje zisk;
  • tomu, jehož členství v této osobě zaniká, nebo jejímu právnímu nástupci nebude na vypořádacím podílu, náleží-li mu podle jiného zákona, vyplaceno více, než je výše jeho splaceného nebo vneseného vkladu;
  • na podílu na likvidačním zůstatku nebude tomu, komu náleží podle jiného zákona, vyplaceno více, než je výše jeho splaceného nebo vneseného vkladu s tím, že případný zbylý likvidační zůstatek nabídne likvidátor právnické osobě se statusem s obdobným účelem.

Povinný dozorčí orgán

Kromě toho musí mít osoba se statusem zřízen kontrolní či dozorčí orgán, který dohlíží na její činnost a provádí další činnosti zákonem výslovně stanovené. Členové dozorčího orgánu musí být na právnické osobě nezávislí s tím, že pouze jedna třetina jeho členů může být tvořena zaměstnanci této právnické osoby.

Poctivost zdrojů nabytého majetku

Poslední podmínkou nabytí statusu je prokázání skutečnosti, že osoba nabyla majetek z poctivých zdrojů; tato podmínka se prokazuje účetní závěrkou a dalšími zákonem stanovenými listinami.

Každoroční povinnost

Nejen pro samotné přiznání statusu, ale též pro jeho udržení bude osoba se statusem veřejné pospěšnosti povinna každý rok za každé uplynulé účetní období uložit do sbírky listin veřejného rejstříku zprávu o činnosti, která bude muset povinně obsahovat:

  • zhodnocené dosahování cílů právnické osoby;
  • přehled zdrojů těch výnosů, které přesahují 5% z celkového součtu, včetně uvedení jejich použití;
  • přehled nákladů na vlastní správu;
  • součet odměn vplacených členům orgánů;
  • přehled 5 nejvyšších ročních příjmů osob z okruhu zahrnujícího členy orgánu a zaměstnance;
  • přehled plateb 5 dodavatelům, jimž byla poskytnuta nejvyšší plnění.

Povinný audit

Zákon oproti stávajícím účetním předpisům zpřísňuje povinnost auditu účetních závěrek, když stanoví, že přesahuje-li roční úhrn čistého obratu podle účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období 5 milionů korun, podléhá účetní závěrka ověření auditorem.

Zápis statusu

O právu na zápis statusu do veřejného rejstříku rozhoduje příslušný rejstříkový soud. Poskytovatel sociální služby, který bude o zápis žádat, doloží spolu s návrhem na zahájení řízení splnění podmínek pro jeho získání.

K čemu bude status veřejné prospěšnosti dobrý

Poměrně složitá procedura pro získání statusu a zvýšení objemu povinností osob se statusem nutně vyvolává otázku, zda a k čemu je dobré se o statut ucházet. Protože je zákon teprve v návrhu, nelze předjímat všechny dopady, ke kterým přiznání statusu veřejné prospěšnosti určité osobě zřejmě povede. Lze si však důvodně představit, že řada současných dotačních programů, v rámci kterých jsou za způsobilé příjemce dotace považovány tzv. „nestátní neziskové organizace“, dozná změn; lze očekávat, že se v budoucnu za způsobilé příjemce budou považovat právě osoby se statusem veřejné prospěšnosti a osoby zřízené orgánem veřejné moci (které se za veřejně prospěšné považují automaticky). Tím dojde i k odstranění faktické diskriminace obchodních korporací, které např. ve formě s.r.o. též poskytují činnosti v oblasti veřejně prospěšných aktivit.

Dalším, neméně významným důvodem, může být aspekt daňový. Současné pojetí veřejně prospěšného poplatníka (§ 17a zákona o daních z příjmů) též zvýhodňuje určité poplatníky (neziskové organizace) oproti ostatním (obchodním společnostem). Pokud daňová osvobození či jiné výhody budou napříště podmíněny statusem, bude nepochybně zájmem každého, aby se řízení o získání statusu podrobil a tento si udržel po celou dobu své činnosti.

Co činit nyní

V naší legislativě jsme se mnohokrát přesvědčili, že není dobré být přehnaně aktivní. Rozhodně lze doporučit sledovat osud přijetí zákona a ujistit se, že opravdu nabude účinnosti od 1. 1. 2018. Pokud ano, bude nejvyšší čas provést změny ve svých zakladatelských dokumentech, a u některých organizací (zejména u spolků) ustanovit dozorčí orgán se zákonem požadovanou pravomocí. To může vyžádat značný čas, a proto je zapotřebí s celým procesem neotálet.