Dnem 1. 7. 2016 nabývá účinnosti zákon o registru smluv (jedná o zákon č. 340/2015 Sb.). Počínaje tímto dnem jsou povinny vybrané organizace uveřejňovat některé smlouvy prostřednictvím registru smluv, který se zřizuje jako informační systém veřejné správy. O které organizace a o které smlouvy se jedná, na to si odpovíme dále v tomto článku se zaměřením na oblast poskytování sociálních služeb.
Jakých organizací se povinnost týká
Povinnost uveřejňovat smlouvy prostřednictvím registru smluv se v rámci našeho systému poskytování sociálních služeb týká zejména:
- České republiky (potažmo organizačních složek státu)
- územních samosprávných celků (krajů, obcí, měst a jejich městských částí);
- příspěvkových organizací územního samosprávného celku;
- státních příspěvkových organizací;
- ústavů a obecně prospěšných společností založených státem nebo územním samosprávným celkem;
- ostatních právnických osob, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast;
- dobrovolných svazků obcí.
Další organizace podléhající této povinnosti jsou uvedeny v § 2 zákona.
Povinnost uveřejnění smluv se však netýká obcí, které nevykonávají rozšířenou působnost, příspěvkových organizací takovou obcí zřízenou nebo právnických osob, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.
Jaké smlouvy bude nutno uveřejňovat
Pokud některá z výše uvedených organizací uzavře počínaje dnem 1. 7. 2016 jakoukoli smlouvu, musí nejprve určit, zda tato smlouva podle svého obsahu, charakteru a hodnoty podléhá povinnosti uveřejnění, či nikoli.
Povinnosti uveřejnění obecně podléhají především tzv. soukromoprávní smlouvy, tj. např. smlouvy darovací, smlouvy o výpůjčce, smlouvy nájemní, ale též smlouvy, které vzejdou na základě zadání veřejné zakázky (např. smlouva kupní, smlouva o dílo, různé smlouvy nepojmenované apod.).
Nadto povinnosti uveřejnění podléhají smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uzavřené jako smlouvy veřejnoprávní podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Z tohoto vymezení lze dovodit, že jiné veřejnoprávní smlouvy, jak jsou vymezeny správním řádem, uveřejňovací povinnosti nepodléhají.
Zákon o registru smluv stanoví dále výslovně některé výjimky, tj. vymezuje určité smlouvy, na něž se povinnost nevztahuje. Pro potřeby aktérů v oblasti sociálních služeb lze zmínit zejména smlouvy vzniklé v rámci právního jednání s fyzickou osobou mimo její podnikatelskou činnost, tj. zejména smlouvy pracovní a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, smlouvy o výkonu funkce, spotřebitelské smlouvy, smlouvy o poskytnutí sociální služby dle § 91 zákona o sociálních službách, smlouvy s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem.
Konečně zákon stanoví obecnou výjimku, že se neuveřejňují smlouvy do hodnoty 50.000,- Kč včetně (bez DPH).
Z uvedeného výčtu (jde pouze o výběr praktický pro oblast sociálních služeb) je patrno, že zejména kraje, obce a jejich příspěvkové organizace či jiné jimi zřizované organizace budou muset uveřejňovat celou řadu smluv, které uzavřou.
Co se považuje za řádné uveřejnění smlouvy
Za řádné uveřejnění se považuje zejména dodržení způsobu a lhůty stanovených v § 5 zákona. Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu (což není např. obrázek) a rovněž zákonem vymezených metadat (identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy, cenu resp. hodnotu smlouvy, lze-li ji určit a datum uzavření smlouvy).
Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel, a to bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, nejpozději však do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy.
Jaké má důsledky řádné neuveřejnění smlouvy
V rámci této otázky je třeba rozlišit období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 a období následující od 1. 7. 2017.
Pro první rok účinnosti zákona jako celku je totiž stanovena odložená účinnost § 6 a 7, obsahujících mj. i důsledky řádného neuveřejnění smlouvy. Zákon tak poskytuje povinným subjektům rok na to, aby se praxe uveřejňování smluv u nich zažila.
Lze tedy dovodit, že neuveřejnění smlouvy v prvním roce účinnosti zákona nemá žádné právní důsledky, ledaže by tím byla porušena povinnost stanovená jiným předpisem; takovým předpisem je např. zákon o veřejných zakázkách nebo rozpočtová pravidla, která již dnes povinnost uveřejnění určitých smluv stanoví s tím, že porušení této povinnosti je správním deliktem.
Po 1. 7. 2017 však neuveřejnění smlouvy má zásadní dopad do právního vztahu smluvních stran, tj. je spojeno s tzv. hmotněprávními účinky. Uzavřená smlouva nabude účinnosti nejdříve k datu řádného uveřejnění (není li stranami sjednána účinnost pozdější). Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
Vztah registru smluv a profilu veřejného zadavatele
Registr smluv má být do budoucna centrálním uveřejňovacím místem. Této koncepci odpovídá i stav, kdy uveřejněním smlouvy v registru je splněna uveřejňovací povinnost stanovená i podle jiného zákona. Pokud tedy povinná osoba uveřejní např. dotační smlouvu nebo smlouvu o veřejné zakázce v registru smluv, nemusí tuto smlouvu již duplicitně uveřejňovat podle toho kterého zákona. Opačně to ale neplatí.
Na tomto místě je však třeba upozornit na úskalí, které může uveřejňování smluv vzešlých z veřejné zakázky pouze v registru smluv přinést. Jde totiž o to, že obsah a rozsah uveřejňovací povinnosti se podle obou zákonů nekryje. Podle stávajícího zákona o veřejných zakázkách, stejně tak ale podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek účinného od 1. 10. 2016, je zadavatel veřejné zakázky povinen uveřejňovat nejen vlastní smlouvu, ale též další údaje, jakými je např. výše skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy apod. Vedle toho je rozdílná i lhůta pro uveřejnění. Zatímco podle zákona o registru smluv se smlouva musí uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího uzavření, u veřejných zakázek se vyžaduje lhůta 15 dnů, jinak je nečinnost považována za správní delikt. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek stanoví v § 219 výjimku, že zadavatel nemusí zveřejnit smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu (tj. tedy např. v registru smluv); z jazykového výkladu však lze dovodit, že slovem uveřejněnou se míní smlouva již řádně uveřejněná, a to tedy ve lhůtě 15 dnů.
Z uvedeného plyne, že zadavatelé zřejmě budou v řadě případů uveřejňovat jak v registru smluv, tak nadále i na profilu zadavatele.
Metodický návod MV ČR
Bližší podmínky a praktické návody k aplikaci zákona o registru smluv přineslo Ministerstvo vnitra v Metodickém návodu (verze 1.1 – květen 2016), který naleznete na http://www.mvcr.cz/clanek/registr-smluv.aspx?q=Y2hudW09OQ%3d%3d.
